Kritický konec října bez vody

Nám déšť leckdy zkazí náladu. Masajové jsou přesvědčení, že jim padá z nebe štěstí. 

Období sucha panuje v oblasti Tanga od dubna do října. Za celý rok naprší průměrně něco málo přes 500 mm srážek. Říjen je kritický. Co bylo zelené, je snědeno, vypaseno nebo uschlo. Půda je vyprahlá. Tůňky, z kterých ženy nosí vodu vyschly, a tak pro ni chodí hlouběji do buše. Jsou období, kdy jeden z Masajů musí k dovozu vody použít motorku. Ta je naložená žlutými barely na maximum, s určitostí vlastně přes maximum. Přiveze ji pro celou bomu. Na vaření, na praní, k provedení základní hygieny a pro dobytek. 

„Za celý rok naprší průměrně něco málo přes 500 mm.“

Muži vedou svá stáda hluboko do buše, aby se napásla a napojila. Vycházejí kolem 3 hodin ráno, v době, kdy není vedro. Hrozí riziko, že by krávy cestu v horku nemusely přežít, zejména ty mladé. Před polednem jsou stáda zpravidla zpátky a odpočívají. To se děje za příznivějších podmínek. Občas je nutné v buši přespat. Stáda mohou napadnou hyeny. Podle vyprávění Masajů zardousí hyena více kusů dobytka, i když spotřebuje jen jednu krávu. Muži "jedí" při cestách se stádem za potravou pouze mléko. "After this we use toilet so much." tvrdí jeden s Masajů s úsměvem od ucha k uchu. 

Masajové jsou pastevci. Mléko tvoří hlavní složku jejich potravy. Přijít o krávu znamená přijít o majetek, o zdroj k obživě. Maso z krav jedí jen při výjimečných slavnostech. Jednou za čas opečou na otevřeném ohni kozu. Denně pak jedí ugali (kukuřičná kaše) s mlékem nebo rýži se zeleninou, či fazole. Snídají jenom chai (směs čaje, koření, cukru a mléka).